|
|
Ošetření pacienta s termickým úrazem v přednemocniční neodkladné péči
BAYEROVÁ, Karolína
Tématem této bakalářské práce je Ošetření pacienta s termickým úrazem v přednemocniční neodkladné péči. Teoretická část informuje o základech anatomie a fyziologie, rozdělení termických úrazů, klasifikaci a hodnocení rozsahu popálenin. Další kapitoly jsou věnovány správnému ošetření a směřování bez zbytečné prolongace, vedoucí ke zvýšení šance na přežití těchto pacientů. Pro empirickou část bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti zdravotnických záchranářů v problematice termických úrazů. Druhým cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů u termického úrazu dospělého pacienta. Posledním cílem bylo zmapovat postup zdravotnických záchranářů u termického úrazu dětského pacienta. Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou, za použití polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly tvořeny patnácti předem připravenými otázkami a byly prováděny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Do výzkumu bylo zapojeno deset náhodně vybraných zdravotnických záchranářů z oblastních středisek Jihočeského kraje, konkrétně čtyři zdravotničtí záchranáři z Českých Budějovic a šest z Jindřichova Hradce. Výzkumné šetření prokázalo, že se zdravotničtí záchranáři v daném tématu plně orientují a mají dostatek znalostí k poskytnutí přednemocniční neodkladné péče při termických úrazech. Jsme přesvědčeni, že všechny cíle byly splněny. Závěr obsahuje vyhodnocení cílů, shrnutí výzkumného šetření a doporučení jak pro zdravotnické záchranáře, tak i laickou veřejnost.
|
|
|
Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu
SYNKOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce na téma Terapie arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu se zaměřuje na řešení stavů v případě náhlé eskalace tlaku krve pacienta. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části je charakterizován krevní tlak včetně způsobů jeho měření, arteriální hypertenze a hypertenzní krize. Dále jsou zde popsány základní skupiny antihypertenziv a jejich využití u specifických skupin pacientů s arteriální hypertenzí. V praktické části bakalářské práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči v rámci kompetencí zdravotnických záchranářů a směrnic na daném pracovišti zdravotnické záchranné služby. Druhým cílem bylo zmapovat, jakým způsobem je léčena arteriální hypertenze na urgentních příjmech daných pracovišť a třetím cílem bylo zjistit, jaké jsou rozdíly mezi terapií arteriální hypertenze v přednemocniční neodkladné péči a na urgentním příjmu. Výzkumné šetření bylo provedeno kvalitativní metodou sběru dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři působícími na Zdravotnické záchranné službě v Jihočeském kraji v okresech Písek, Tábor a Český Krumlov. Dále se rozhovorů účastnili vybraní zdravotničtí záchranáři pracující na oddělení urgentního příjmu v nemocnici České Budějovice. Dle výsledků výzkumné části bakalářské práce lze usoudit, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři mají dostatek zkušeností a vědomostí v oblasti péče o pacienta s arteriální hypertenzí a vědí, kdy je vhodné spojit se s lékařem ohledně možné terapie.
|
|
|
Moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči
BRŮŽKOVÁ, Nikola
Tato bakalářská práce se zabývá tématem moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část pojednává o jednotlivých technologiích, které jsou dle dostupných zdrojů považovány za moderní. Stanoveným cílem, který má bakalářské práce naplnit, je zjistit aplikovatelnost moderních technologií v přednemocniční neodkladné péči. Taktéž byly stanoveny dvě výzkumné otázky: jaké moderní technologie uplatňujeme v přednemocniční neodkladné péči a jaký mají vliv moderní technologie na poskytování přednemocniční neodkladné péče. K dosažení cíle bylo provedeno výzkumné šetření kvalitativním způsobem, technikou polostrukturovaných rozhovorů. Tyto rozhovory byly zpracovány pomocí otevřeného kódování a následně byla analyzovaná data rozdělena do jednotlivých kategorií. Výzkumným vzorkem byli zdravotničtí záchranáři Jihočeského kraje. Praktická část bakalářské práce disponuje výsledky výzkumného šetření, kde byly nalezeny odpovědi na již zmíněné výzkumné otázky, a navíc názor na moderní technologie v přednemocniční neodkladné péči z pohledu zdravotnického záchranáře. Z odpovědí zdravotnických záchranářů se mimo jiné zjistilo, že se všichni shodují na skutečnosti, že aplikace Záchranka je přínosem pro přednemocniční neodkladnou péči. Naopak dron, jakožto bezpilotní letecký prostředek, nemá pro Českou republiku v přednemocniční neodkladné péči až takový význam, dokonce přesně polovina dotazovaných neměla o tomto prostředku ani povědomí. Dále bylo zjištěno, že dle slov dotazovaných, moderní technologie obecně značně ovlivňují poskytování přednemocniční neodkladné péče, nicméně ne vždy se jednalo o pozitivní zkušenost. Tato bakalářská práce může být přínosem, díky zpracovaným informacím v teoretické části a následným výsledkům z části praktické.
|
|
|
Připravenost lékařů Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na mimořádné události s hromadným postižením osob
ZAUNMÜLLEROVÁ, Michaela
Diplomová práce se zabývá problematikou vzdělávání lékařů v oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob. Cílem diplomové práce je seznámit čtenáře se základními pojmy v oblasti mimořádných událostí s hromadným postižením osob, třídění v místě události a úkoly členů výjezdových skupin při řešení mimořádné události s hromadným postižením osob. Výzkumná část práce je tvořena formou dotazníků, které byly vyplněny 15 lékaři, kteří pracují u Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále ZZS JčK). Otázky byly zaměřeny na teoretické znalosti respondentů vztahující se k oblasti mimořádné události s hromadným postižením osob (dále MU s HPO) a zároveň byly položeny otázky na subjektivní názor lékařů na školení absolvovaná u výše zmíněné organizace. Byly porovnány teoretické znalosti lékařů v této oblasti v závislosti na délce jejich praxe u ZZS JčK a následně vyhodnoceny. V dotaznících se odrážely i reálné zkušenosti lékařů, kteří se během své praxe setkali s MU s HPO. Všechny odpovědi byly následně porovnány, vyhodnoceny a zaneseny do grafů. Výsledek této práce může sloužit jako opora pro další vzdělávání, které v rámci organizace spadá do působnosti Pracoviště krizové připravenosti ZZS JčK.
|
|
|
Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře
ŠEBEST, Jakub
Astma bronchiale je celoživotní chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest, které postihuje všechny věkové kategorie populace. Cílem bakalářské práce Astma bronchiale v praxi zdravotnického záchranáře je získání poznatků a analýza postupů zdravotnických záchranářů při diagnostice a poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s tímto onemocněním. Bakalářská práce je členěna na teoretickou část a výzkumnou část. Teoretická část se věnuje anatomii dýchacího ústrojí, fyziologii dýchání, patofyziologii onemocnění, diagnostice a léčbě v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum bakalářské práce byl proveden pomocí nahrávaného polostrukturovaného rozhovoru se zdravotnickými záchranáři. Účelem výzkumu je ukázat čtenáři více pohledů na danou problematiku a poukázat na zkušenosti zdravotnických záchranářů s řešením daného onemocnění. Provedeným výzkumem je zjištěno, že zdravotničtí záchranáři se s onemocněním astma bronchiale v praxi setkávají několikrát za měsíc, orientují se v problematice daného onemocnění, znají možnosti léčby. Výsledek práce dále ukazuje obtížnou diagnostiku onemocnění. Diferenciální diagnostika ukazuje na široké spektrum nemocí. V neposlední řadě se také ukazuje špatná zpětná vazba mezi zdravotnickou záchrannou službou a zdravotnickým zařízením. Výsledky této práce umožňují čtenáři získat v teoretické části informace o dané problematice, diagnostice a léčbě onemocnění v přednemocniční neodkladné péči. Hlavním přínosem bakalářské práce by měl být také pohled na postupy a zkušenosti zdravotnických záchranářů při léčbě astma bronchiale v přednemocniční neodkladné péči. Výstupem bakalářské práce je stručný manuál pro zdravotnické záchranáře, jak postupovat při diagnostice a léčbě exacerbace astma bronchiale.
|
|
|
Intoxikace jedovatými plyny v přednemocniční neodkladné péči
ŘÍHA, Ondřej
Toxikologie je multioborová vědní disciplína zabývající se vlivy nebezpečných látek na živé organismy. Negativní účinky některých látek jsou známy již od pravěku a lidstvo se s nimi setkává dodnes. Působení těchto látek na lidské organismy může být vyvoláno buď záměrně (např. zneužití chemických látek při válečných konfliktech), nebo nechtěně (např. intoxikace jedovatými plyny z kouře při požáru). Současné poznatky z oblasti toxikologie umožňují nebezpečné látky blíže charakterizovat, určit jejich efektivní (účinné), toxické a letální (smrtelné) dávky a koncentrace a poskytnout adekvátní první pomoc zasaženým lidem. Znalost postupů první pomoci v případě intoxikací jedovatými plyny je stěžejní pro záchranu lidského života a zmírnění následků toxického účinku. V návaznosti na univerzální postup první pomoci, tj. bezprostřední vyproštění pacienta ze zamořené oblasti a přivolání zdravotnické záchranné služby, musí být zasaženému člověku poskytnuta adekvátní přednemocniční neodkladná péče. S ohledem na tyto poznatky jsou uvedeny postupy používané při intoxikacích v přednemocniční neodkladné péči a urgentní medicíně. Cílem diplomové práce je v teoretické části vypracovat komplexní přehled současných teoretických a odborných poznatků z oblasti chemie, toxikologie a urgentní medicíny, které jsou posléze aplikovány v celkovém managementu přednemocniční neodkladné péče o pacienta intoxikovaného toxickými plyny. Součástí výzkumné části je retrospektivní statistická analýza počtu případů intoxikací oxidem uhelnatým v Kraji Vysočina, aplikace teoretických poznatků ve formě rozborů kazuistik případů intoxikací a zpracování preventivního programu v rámci dotazníkového ověření informovanosti veřejnosti o rizicích a nebezpečnosti oxidu uhelnatého s vytvořením edukačního materiálu. V rámci práce byla hledána odpověď na výzkumnou otázku "Jak závažným problémem jsou intoxikace jedovatými plyny v přednemocniční neodkladné péči a urgentní medicíně?" Z hlediska přednemocniční neodkladné péče dochází v Kraji Vysočina v programu sledování průměrně k úmrtí čtyř pacientů ročně na základě intoxikací jedovatými plyny. V porovnání tohoto čísla s celkovými počty úmrtí pacientů se tak jedná o méně závažný problém. Ukázalo se, že nejčastějším zdrojem otrav oxidem uhelnatým byl plynový spotřebič a nejvíce aktivací detektoru oxidu uhelnatého u posádek ZZS zaznamenali záchranáři v roce 2015. V rámci informování veřejnosti formou dotazníkového šetření bylo jasně prokázáno, že přetrvává povědomí o zaměňování vlastností oxidu uhelnatého s oxidem uhličitým. Diplomová práce je určena odborníkům z řad poskytovatelů přednemocniční neodkladné péče tj. zdravotnickým záchranným službám, dále hasičským záchranným sborům pro případná statistická srovnání s jinými poskytovateli a subjekty, eventuálně pro vzdělávací účely v rámci krizové připravenosti. Dále je práce doporučena laické veřejnosti pro zabezpečení vyšší informovanosti ohledně problematiky otrav jedovatými plyny. Sepsáním diplomové práce tak byl zpracován komplexní přehled okruhu problémů v této oblasti za účelem informovanosti, edukace a vytvoření podkladů pro další srovnání.
|
|
|
Diferenciální diagnostika bolesti břicha v přednemocniční neodkladné péči u dospělých
KLINEROVÁ, Eliška
Tato bakalářská práce řeší problém diferenciální diagnostiky bolesti břicha v přednemocniční neodkladné péči u dospělých, kde bolesti břicha zahrnují velmi rozsáhlé spektrum možných příčin a onemocnění. Pokud dojde ke správné a rychlé diagnostice již v přednemocniční neodkladné péči, velmi to usnadní a urychlí následnou léčbu. Práce se skládá ze dvou částí, teoretické a výzkumné. Teoretická se zabývá pojmem bolest, důležitostí fyzikálního vyšetření, pečlivostí odběru anamnézy a diferenciací bolesti dle lokalizace místa (v pravém a levém horním kvadrantu, v pravém a levém spodním kvadrantu), dalšími možnými příčinami a také možnostmi farmakologické léčby. Praktická část byla realizovaná kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem bylo zmapovat nejčastější primární diagnózy bolesti břicha a následné postupy a vyšetřovací metody zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči. Výzkum proběhl v březnu a dubnu roku 2018 se zdravotnickými záchranáři Kraje Vysočina. Získaná data byla pro přehlednost rozdělena do kategorií, zpracována do tabulek a dále porovnávána. Provedený výzkum ukázal, že postup při vyšetření pacienta s bolestmi břicha zdravotnických záchranářů není ideální, často jsou opomíjeny důležité informace, které je potřeba zjistit co nejdříve od počátku problémů a včetně jejich dalšího vývoje. Proto byl pro možné následné využití v praxi navržen přehledný algoritmus vyšetření pacienta při bolestech břicha v přednemocniční nedokladné péči, který obsahuje všechny důležité informace, které je nutno zjistit již v PNP a poté předat v cílovém nemocničním zařízení.
|
|
|
Připravenost zdravotnické záchranné služby na ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens
STREJČKOVÁ, Lucie
Cílem práce bylo zjistit připravenost Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje na řešení potenciální mimořádné události radiačního charakteru. Náplní bakalářské práce je zmapovat odbornou, materiální a technickou připravenost. Teoretická část se zabývá charakteristikou integrovaného záchranného systému, mimořádných událostí, ionizujícím zářením a v neposlední řadě přednemocniční neodkladnou péčí o ozářené osoby. Praktická část bakalářské práce zjišťovala míru připravenosti Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje jak v rovině odborné, tak v rovině materiálně technické. V práci byly stanoveny dvě hypotézy, H1: "Zdravotničtí záchranáři mají znalosti o ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.," a H2: "Zdravotnická záchranná služba disponuje materiálně technickým vybavením pro ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens." K dosažení vymezených cílů a k ověření hypotéz byl sestaven dotazník a realizován dotazníkový průzkum. Bylo provedeno statistické šetření pomocí deskriptivní a matematické statistiky. Dotazník se sestával z uzavřených otázek. Obsahoval 11 otázek informativního charakteru, 9 otázek zaměřených na problematiku ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens a 4 otázky zaměřené na materiálně technickou vybavenost zdravotnické záchranné služby. Na otázky zaměřené na znalosti respondentů byly poleženy 3-5 možných odpovědí, z nichž pouze jedna byla správná. Data byla shromážděna v průběhu měsíce března 2017. Výzkumný soubor tvořili zdravotničtí pracovníci Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje. Anonymní dotazník byl rozdán v počtu 60 kusů po Jihočeském kraji, přesněji do územního střediska České Budějovice a oblastních středisek Jindřichův Hradec, Český Krumlov a Tábor. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 42 respondentů. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že znalosti zdravotnických pracovníků v této oblasti jsou podprůměrné. Aritmetický průměr u znalostí činil 5,79 bodů z 9, u materiálně technické vybavenosti činil 1,79 bodů z 2. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že cíle diplomové práce byly splněny. Hypotéza č. 1 byla zamítnuta a hypotéza č. 2 přijata.Přínosem bakalářské práce je především zhotovení základního uceleného přehledu o připravenosti a materiálně technickém zabezpečení Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje k ošetřování pacientů kontaminovaných radiologickým agens.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě
VOKÁLKOVÁ, Martina
Tématem této bakalářské práce je Přednemocniční neodkladná péče o pacienty s akutním mozkovým infarktem indikované k trombolytické léčbě. V teoretické části práce jsou nejprve uvedeny údaje o aktuálním stavu výskytu cévních mozkových příhod a dále jsou zde definovány termíny, jako je zdravotnická záchranná služba, přednemocniční neodkladná péče a iktové centrum. V následujících kapitolách je popsána základní anatomie mozku. Vzhledem k dané problematice, největší část anatomie tvoří cévní zásobení mozku, které souvisí s příčinou vzniku cévních mozkových příhod. Nadcházející kapitoly jsou věnované přímo tématu cévních mozkových příhod. V první řadě jsou popsány příčiny vzniku onemocnění, klinický obraz a jeho základní rozdělení. V následujících kapitolách jsou popsány diagnostické postupy. Vzhledem k tématu bakalářské práce je nejvíce prostoru věnováno vyšetření v přednemocniční neodkladné péči. Další kapitoly se zaměřují na směřování pacienta do příslušného zdravotnického zařízení a na následnou léčbu. V posledních kapitolách teoretické části je zmíněna možná prevence tohoto onemocnění. Praktická část bakalářské práce probíhala pomocí kvalitativního výzkumu. Pro výzkum byly použity strukturované řízené rozhovory se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje (dále jen ZZS JčK) a s nelékařským personálem, který se účastní příjmu pacientů na komplexní cerebrovaskulární centrum (dále jen KCC) v Nemocnici České Budějovice. Pro naplnění cílů byly sestaveny dva různé rozhovory. První rozhovor byl zaměřen na zmapování znalostí zdravotnických záchranářů ohledně poskytování přednemocniční neodkladné péče pacientům s cévní mozkovou příhodou. Tento rozhovor se zároveň skládal z otázek pro posouzení spolupráce ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu zdravotnických záchranářů. Druhý rozhovor byl sestaven pro nelékařský personál KCC v Nemocnici České Budějovice a měl posoudit spolupráci ZZS JčK a KCC v Nemocnici České Budějovice z pohledu pracovníků KCC. Rozhovory jsou přepsané v praktické části a odpovědi jsou pro přehlednost zpracovány v tabulkách. Z výzkumu vyplynulo, že zdravotničtí záchranáři ZZS JčK mají dostatečné znalosti ohledně problematiky cévních mozkových příhod. Dále bylo na základě rozhovorů zjištěno, že spolupráce mezi ZZS JčK a KCC je oběma stranami hodnocena kladně. Z výzkumu dále vyplynulo, že bodem pro zlepšení v oblasti vyšetření pacienta je měření glykemie. Z obou variant rozhovorů totiž vyplynulo, že ne vždy k měření této hodnoty dochází a stává se tak, že na KCC bývá přivezen pacient s hypoglykemií místo cévní mozkové příhody.
|
|
|
Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata
KADLEC, Josef
Bakalářská práce na téma "Přednemocniční neodkladná péče o neurotraumata," se zaměřuje na postupy a znalosti zdravotnických záchranářů v přednemocniční neodkladné péči o neurotraumata. Celosvětově jsou neurotraumata nejvýše na žebříčku příčin smrti u dětí a dospělých do 45 let. Tato statistika vypovídá o důležitosti včasné a profesionální přednemocniční neodkladné péče. V práci byl uplatněn kvalitativní výzkum, stanoveny dva cíle a dvě výzkumné otázky. Metodou sběru byly polostrukturované rozhovory se zdravotnickými záchranáři v Kraji Vysočina a Jihočeském kraji. Cíli práce bylo zmapovat znalosti a postupy záchranářů v péči o neurotraumata a porovnat je v obou krajích. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pracovníci zdravotnické záchranné služby na pozici zdravotnický záchranář nejsou dostatečně školeni a informováni v péči o tyto stavy. V rozhovorech uváděli nepřesné informace a jejich postupy nebyly přesvědčivé. Výzkumem bylo také zjištěno, že postupy respondentů v obou krajích se nijak zásadně neliší. Za vedlejší výsledek výzkumu může být považován také fakt, že v Kraji Vysočina je velmi obtížná spolupráce s pracovišti následné nemocniční péče. Jedná se konkrétně o traumacentra s neurochirurgickým pracovištěm přístupným 24 hodin denně. Pro praxi z tohoto výzkumu plyne, že dosavadní systém vzdělávání záchranářů je nedostačující a bylo by vhodné ho zlepšit.
|
host ::
RSS.